BEZHLAVÁ LÁSKAUkázka

Od marnotratného syna k marnotratnému otci

K údivu marnotratného syna ho jeho otec nepřijal zpět zdráhavě – vroucně ho objal a zlíbal, zahrnul ho dary a dokonce mu na uvítanou uspořádal večírek. Obvykle pokládáme za ústřední postavu příběhu mladšího syna, protože se příběh točí okolo jeho bezhlavých selhání a zlých rozhodnutí. Domnívám se však, že Ježíš chtěl naši pozornost nasměrovat spíše na otce a na jeho reakci bezpodmínečné lásky k zatoulanému synu. Otec zdarma, extravagantně, až „bezhlavě“ zahrnul svého syna ničím nezaslouženou přízní a milostí. Proto by nebylo vůbec od věci přejmenovat příběh na příběh o marnotratném otci a jeho bezhlavé lásce.

Možná se i vy cítíte přemoženi tíhou všech vašich selhání a chyb, tak jako marnotratný syn. To je pochopitelné, ale uvědomme si, že tento příběh není na prvním místě o něm či o vás, bez ohledu na to, do jak příšerné situace vás vaše hříchy dostaly. Je to příběh bezhlavě milujícího Otce, pro kterého jste tak velkým pokladem, že za vás dal vše, co měl.

Římanům 8:32 říká: „On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky ho vydal. Jak by nám spolu s ním nedaroval všechno?“

Tento verš nám ukazuje, že vrcholným vyjádřením Otcovy bezhlavé lásky je kříž. Na kříži Ježíš na sebe vzal to nejhorší, co lidstvo dokáže nabídnout – každou zlou myšlenku, postoj i skutek, vyškrábnutý ze samého dna stoky lidstva. Stejně jako otec v našem příběhu, zaplatil za nás nebeský Otec vysokou cenu – Ježíš vzal na sebe náš trest (aby naplnil spravedlnost) a zdarma nám dal všechny věci (aby nás zahrnul milosrdenstvím), abychom se mohli stát jeho dětmi...