Svoboda od hříchuUkázka

Proč hřešíme a jak se měníme

Přestože hřích často přináší okamžité potěšení, neposkytuje trvalou radost. — R.C. Sproul

Nebylo by úžasné, kdybychom už nehřešili? Všichni se dopouštíme věcí, které bychom dělat neměli, ale svázaní hříchem žít nemusíme. Než se dozvíme, jak ve svém životě vypůsobit změnu, potřebujeme pochopit, proč se dopouštíme hříchů, které děláme. 

Proč pořád hřešíme?

Částečně je odpověď v tom, o čem jsme mluvili první den. Všichni lidé se rodí s hříšnou přirozeností. Naše tělesnost je silná a na sebe zaměřená, a chce to, co chce. Podlehneme pokušení a hned na to zhřešíme. Máme touhy a chutě, které volají po uspokojení. A tak když se dostaví pokušení, pro naše tělo je nesmírně těžké říct ne, protože je slabé. Apoštol Pavel napsal, že nechápe, proč dělá to, co dělá—že doslova nenávidí věci, kterých se dopustil—ale dělal je dál. A to, co dělat chtěl? To nedělal! 

V takových chvílích slabosti je náš duchovní nepřítel blízko. Pokouší se nás přesvědčit, že to, co děláme, je v pohodě. Můžeš si být jist, že když mluví, tryskají z něj lži. Ale dokonce i pod nepřítelovým vlivem, který nás všude obklopuje, není moudré svalovat vinu za svá rozhodnutí na něj a jeho složky zla. Ano, žijeme ve světě, kde probíhá duchovní bitva, ale on není silnější než my. S Bohem v nás máme sílu vyhrát nad každým pokušením nebo silou, která jde proti nám.  

Jak přestaneme hřešít?

Dobrá zpráva je, že se v té oblasti můžeme zlepšit a nedovolit hříchu, aby si nás držel jako rukojmí. Musíme si vybrat to, co nás posiluje, abychom zvládli pokušení a duchovní boje. Musíme vyhodnotit situace, do kterých se sami dostáváme. Musíme mít na zřeteli lidi, s nimiž trávíme většinu času, a uvědomit si, že to, na co se díváme a co posloucháme, nás také ovlivňuje. Mohli by v našem životě lidé a situace přispívat k našemu špatnému rozhodování, která nás stahují dolů na hříšné cestičky? Jestli vůbec někdy chceme najít svobodu, musíme být sami k sobě pravdiví.

Čím víc budeme Božím věcem říkat své ano, tím méně budeme podléhat hříchu. Nikdy nebudeme dokonalí, ale můžeme se dobře rozhodovat a pak spoléhat na Boha, že nás pronese těžkými situacemi, v nichž se ocitneme. On je zárukou, že nám ve všem poskytne svou sílu. Tak ho vezměme za slovo.

Zamyšlení

• Popřemýšlej o svém hříchu, který sis zapsal první den. Kdy se přistihuješ, že se pro něj rozhoduješ? Kdo nebo co je v té chvíli ve tvé blízkosti? Jaký krok můžeš udělat, aby ses z toho osvobodil?