Cítím se nedostatečný, Pete BriscoeUkázka

Běžet vstříc nedostatečnosti

Jediný způsob, jak objevit hranice možného, je odvážit se o kousek je překročit... – Arthur C. Clarke

Jsi běžec? Nemyslím běžce půlmaratonu nebo maratonu. Spíš to myslím takto - jsi člověk, který utíká před nejnepatrnějšími pocity nedostatečnosti?

Před mnoha lety mne požádali, abych přednesl dramatickou řeč na akci pro Campus Crusade. Přípravou na svůj dvouhodinový proslov jsem trávil celé hodiny. Když ten večer nastal, Libby a já jsme seděli v první řadě, užívali si program a čekali na můj vstup. Právě když jsem měl jít na pódium, konferencier oznámil: "Máme pro vás překvapení!" Na telefonu byla Vonette Bright, manželka zakladatele Campus Crusade.

Přes reproduktory oznámila, že její manžel Bill pravděpodobně té noci umře. Rozhostilo se naprosté ticho a při poslechu Vonettina vyprávění Billova příběhu po tvářích tekly slzy.

Potom přišla řada na mne. Než se rozsvítila světla, otřel jsem si slzy a ještě myslel na tu silnou chvíli, kterou jsme právě prožili. A potom jsem si uvědomil, že mám v hlavě naprosté prázdno. Měl jsem teď mluvit dvě hodiny a nemohl jsem si vzpomenout ani na jedinou větu.

Bolestně jsem si uvědomoval své vlastní hranice a zvažoval, zda neodejít a proslov neříkat.

Nedostatečnost je zápas. Může nás ochromit, nebo se nám vysmívat. Chceme utéct, nebo požadavek ignorovat - jsme přesvědčení, že Bůh si pro tu práci vybral nesprávného člověka.

To volá po otázce: Copak Bůh opravdu po lidech chce, aby se pustili do věcí přesahujících jejich schopnosti?

Lukáš 9 by odpověděl: “Určitě.”

Ježíšovi učedníci se právě vrátili ze své první samostatné služební cesty - vymítali démony a uzdravovali nemoci - a Ježíš je zve, aby společně odešli někam do ústraní. Ale dav je následoval a Ježíš je neposlal pryč. Místo toho je přivítal a vyučoval až do doby večeře.

Těch dvanáct přišlo k Ježíšovi a řekli: "Propusť ten zástup. Ať se rozejdou do okolních vesnic a statků a najdou si tam nocleh a stravu..."

On jim odpověděl: “Vy jim dejte najíst.”

Namítli: “Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby…” (Lukáš 9,12-13)

Ježíš viděl tisíce hladových lidí. Věděl, že tam není dost jídla. Přesto požádal učedníky, aby je nakrmili.

Proč?

Pane, je možné, že mě zaměření na mé vlastní hranice okradlo o vzácné chvíle uctívání. Místo toho, abych naslouchal hlasu sebenenávisti, umocni ve mně hlas chválení tě a toho, že chceš se mnou spolupracovat[Jesus], že chceš, abych byl tvůj partner. Amen.