Žalmy 105
105
Vzdávejte chválu Hospodinu!
1Vzdávejte chválu Hospodinu! Vzývejte jeho jméno! Oznamujte mezi národy jeho činy! 2Zpívejte mu, opěvujte ho, přemýšlejte#77,13; 119,27; 145,5; n.: promlouvejte (55,18) o všech jeho divech! 3Chlubte se jeho svatým jménem! Ať se raduje srdce těch, kdo hledají Hospodina! 4Hledejte Hospodina a jeho sílu!#63,3; LXX, Vul: posilněte se! Ustavičně vyhledávejte jeho tvář!#n.: přítomnost; 27,8
5Pamatujte na divy, které vykonal, na jeho znamení, na rozsudky jeho úst, 6vy, símě Abrahama, jeho otroka,#v. 42; LXX, Pš, Vul: pl. synové Jákobovi, jeho vyvolení. 7On je Hospodin, náš Bůh. Jeho soudy jsou nad celou zemí. 8Navěky pamatuje#v. 42; v 1Pa 16,15: Pamatujte na svou smlouvu, na slovo, které přikázal tisíci pokolení. 9Uzavřel ji s Abrahamem a odpřisáhl ji Izákovi. 10Potvrdil ji Jákobovi jako ustanovení, Izraeli jakožto věčnou smlouvu. 11Řekl: Tobě dám kenaanskou zemi, váš dědičný úděl!#n.: vaše přidělené dědictví; h.: provazec vašeho dědičného podílu; 78,55; Gn 12,7; 28,13; Dt 32,9
12Byla vás jen hrstka, nevelký počet, a pobývali jste v ní jako cizinci. 13Putovali od národa k národu, od jednoho království k jinému lidu. 14Nedovolil, aby je někdo#n.: člověk utlačoval, káral kvůli nim i krále. 15Nesahejte na mé pomazané, mým prorokům neubližujte!
16Přivolal na zemi hlad, zlomil každou hůl chleba. 17Poslal před nimi muže prodaného do otroctví -- Josefa. 18Sevřeli#h.: Ponížili mu nohy do okovů, na jeho duši#Je možné, že h. “duše” zde znamená “krk” (srv. Iz 5,14 – chřtán; TNK; NET), nebo že je pouze opisem pro zájmeno “on” (Ž 106,15) dolehlo železo,#tj. železné okovy (srv. 107,10; 149,8); [vyjádření je básnické; v té době se používaly okovy bronzové (Sd 16,21; 2S 3,34)] 19až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo -- řeč Hospodinova ho protříbila.#n.: očistila 20Král poslal a uvolnil ho; vládce národů#[Jediné místo, kde se ve StS vyskytuje vazba “vládce národů”. Farao tehdy panoval nejen nad Egyptem, ale i nad Palestinou a Sýrií.]; srv. Iz 16,1 ho rozvázal. 21Učinil ho pánem svého domu a vládcem všeho svého majetku. 22Aby připoutal svá#n.: jeho knížata ke své#n.: jeho duši a#Tento obrat gramaticky připouští několik výkladů. Podmětem může být jak Josef, tak farao. Tedy: Farao dal Josefovi postavení, aby Josef měl možnost získat si duši (tj. loajalitu) knížat. Nebo: Farao dal Josefovi postavení, aby si sám tímto krokem získal přízeň knížat. Ale i: Farao navodil stav, kdy mohl dle své duše (tj. dle své libosti) zacházet s egyptskými knížaty. LXX, Vul: aby knížata vychovával jako sebe sama aby starcům#n.: starším; [mínění jsou zřejmě faraonovi rádci]; Gn 50,7 dal moudrost.
23I přišel Izrael do Egypta a Jákob se stal hostem v zemi Chámově. 24Svůj lid učinil velmi plodným a učinil jej silnějším, než byli jeho protivníci. 25Těm#h.: Jejich změnil srdce, takže jeho lid nenáviděli a jednali s jeho otroky lstivě. 26Poslal Mojžíše, svého otroka, a Árona, kterého si vyvolil. 27Předložili jim#n.: Vykonali mezi nimi; LXX, Sym, Pš: Vykonal záležitosti jeho znamení a divů v Chámově zemi. 28Seslal temnotu, způsobil tmu, a nemohli odporovat jeho slovu.#K: pl.; LXX: rozhořčili se pro jeho slova 29Jejich vody proměnil v krev a jejich ryby nechal uhynout. 30Země se zahemžila žábami -- i v jejich královských komnatách. 31Přikázal a na celé jejich území se přihnali mouchy a komáři. 32Z jejich dešťů učinil krupobití a blesky#h.: oheň po celé jejich zemi. 33Potloukl jejich révu i fíkovníky a polámal stromy na jejich území. 34Přikázal a přitáhly kobylky jelek, kobylky arbe bezpočtu. 35Sežraly veškerou zeleň v jejich zemi, sežraly plody půdy. 36Pobil v jejich zemi vše prvorozené#[pořadí eg. ran ve vv. 28–36 je toto: 9.; 1.; 2.; 4.; 3.; 7.; 8. a 10.] -- prvotinu veškeré jejich síly.
37Své#h.: Je však vyvedl se stříbrem a zlatem a nikdo z jeho kmenů nebyl vyčerpaný.#n.: neklopýtl (Iz 5,27) 38Egypt se radoval, když odcházeli, protože na ně padla hrůza z nich. 39Rozprostíral oblak jako oponu -- a v noci oheň, aby jim svítil. 40Žádali a přivedl jim křepelky; sytil je nebeským chlebem. 41Otevřel skálu a vytryskla voda, jak řeka tekla vyprahlou zemí. 42On totiž pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého otroka. 43A tak s veselím vyvedl svůj lid, s jásotem své vyvolené, 44a dal jim země pohanských národů -- obdrželi to, co národy vydřely, 45aby zachovávali jeho ustanovení a střežili jeho zákony. Haleluja!
Právě zvoleno:
Žalmy 105: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.