Deuteronomium 32
32
Mojžíšova píseň
1Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, slyš, země, řeč mých úst. 2Jako déšť ať kane#(jiný kořen) – Př 3,20; Am 9,13 má nauka, jak rosa ať plyne má řeč, jako sprška na trávu a jako přeháňka na zeleň.#Př 19,12; tj. ať jsou má slova dychtivě přijata; srv. Jb 29,22–23 3Vyhlašuji Hospodinovo jméno.#SP; Tg: Budu volat ve jménu H. Vzdejte čest#h.: velikost; 3,24; 9,26 našemu Bohu. 4Skála#[hl. téma písně – vv. 15.18.30.31.37; srv. 1S 2,2; 2S 22,3; Iz 17,10; 26,4; 44,8; Abk 1,12] -- jeho dílo je bezúhonné, ano, všechny jeho cesty jsou spravedlivé.#h.: právo On je Bůh věrný a není v něm špatnost, je spravedlivý a přímý. 5Jednali vůči němu zvráceně,#n.: Podvedli ho; dle SP; TM: sg.; ke své potupě#n : škodě; Př 9,7 nejsou jeho syny,#n.: jejich vadou je, že nejsou jeho syny [tj. ačkoliv jsou jeho lidem, nejednají jako jeho děti]; zvrácená a zkažená generace.
6Takto odplácíte Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Cožpak není on tvým otcem, který tě vytvořil,#Př 8,22; n.: koupil který tě učinil a upevnil? 7Vzpomeň na dávné dny, zvažuj#Př 14,15; dle Pš, Tg, Vg; TM: porozumějte roky z generace na generaci.#n.: předešlých generací; Iz 61,4 Zeptej se svého otce, ať ti poví, svých starců, ať ti řeknou. 8Když dával Nejvyšší národům dědictví, když rozděloval syny člověka, ustanovil hranice národů podle počtu synů Izraele. 9Vždyť Hospodinovým podílem je jeho lid, Jákob jeho dědičným dílem.#h.: provaz jeho dědictví; srv. Joz 17,5.14 10Nalezl#(v h. jsou slsa ve vv. 10–14 a 16–17 v impf.) ho v pusté zemi, v pustotě, blouznění#n.: slyšinách; HL pusté krajiny. Obklopil ho, pečoval o něj,#h.: porozuměl mu střežil ho jako zřítelnici#h.: mužíčka (tj. panenku); srv. Př 7,2 svého oka. 11Jako orel dává do pohybu#n.: burcuje; h.: vzbuzuje; srv. Iz 41,2; Jr 51,11 své hnízdo,#tj. ty, kdo v něm jsou vznáší se nad svými mláďaty,#h.: ptáčaty (podobně jako je v h. samostatný výraz pro lvíčata – Na 2,14); Gn 15,9 roztáhne svá křídla, uchopí je a nese je na svých perutích, 12Hospodin sám ho vedl, cizí bůh s ním nebyl. 13Nechal ho jet po návrších země, sytil ho polními plodinami, krmil#h.: kojil ho medem ze skály a olejem#tj. asi olivovým (z oliv rostoucích ve skalnaté půdě; srv. Iz 41,19) z tvrdého skalního útesu, 14kravským máslem a ovčím sýrem,#h.: mlékem; srv. 1S 17,18 s tukem jehňat, bášanskými#h.: syny Bášanu; Am 4,1! berany a kozly, tím nejlepším z#n.: pšeničnou bělí; h.: s tukem ledvin; Ž 147,14 pšenice, pil jsi krev hroznů -- šumivé víno.#HL
15Ješúrún#[poetický titul Izraele odvozený od h. jášár – přímý (srv. Jb 1,1; Př 15,8), upřímný (vůči Bohu); 33,5.26; Iz 44,2] ztučněl a zpychl#n.: vyhodil si z kopýtka -- ztučněl jsi, ztloustl a stal ses nadutým.#n.: tvrdohlavým / vykrmil ses; [náhlá změna osob – v h. běžná; např. Pís 1,4p; Iz 1,29; Mi 7,19; Na 3,6] Opustil Boha, který ho učinil, jednal opovržlivě vůči Skále své záchrany. 16Dráždili ho k žárlivosti cizími bohy, ohavnostmi ho provokovali ke hněvu. 17Obětovali démonům, kteří nejsou Bohem,#h.: nebohům; srv. v. 21; Jr 2,11 bohům, jež neznali, novým, kteří nedávno přišli, o nichž vaši otcové nic nevěděli.#n. (trad.): jichž … se neděsili 18Skálu, která tě zplodila, jsi oklamal, zapomněl jsi na Boha, který tě zrodil. 19Hospodin to viděl a opovrhl jimi kvůli provokaci svých synů a dcer.#n. upraveno: v hněvu odvrhl své syny a dcery; Jr 14,21; Pl 2,6 20Řekl: Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký bude jejich konec. Vždyť jsou obojakou generací, syny, u nichž není věrnost.
21Oni mě dráždili k žárlivosti těmi, jež nejsou Bohem, provokovali mě ke hněvu svými nicotnostmi. Také já je budu dráždit k žárlivosti těmi, jež nejsou lidem, skrze bláznivý národ je budu provokovat ke hněvu. 22Mým hněvem byl zanícen oheň, plane až do nejhlubšího podsvětí a stráví zemi i její úrodu, spálí základy hor. 23Navrším na ně zlé věci, skoncuji s nimi svými#srv. Joz 24,20; 2S 22,39; n.: vystřílím na ně své šípy. 24Budou vysíleni hladem, postiženi morem#h.: sežráni nákazou a krutou#h.: hořkou zhoubou; pošlu na ně zuby zvěře spolu s jedem#h. obvykle: hněvem; v. 33; Jb 32,34; Ž 58,5 těch, co se plazí prachem.#tj. hadů; Mi 7,17 25Venku bude činit bezdětným meč a v pokojích#n : uvnitř hrůza, bude ničit jak mládence tak i pannu, kojence i muže v šedinách.#(v h. se používá v sg.; srv. Sd 8,32; Př 20,29)
26Řekl bych: Vyhladím#n.: Rozsekám je na kusy / Rozptýlím; je, odstraním jejich památku mezi lidmi.#n.: z lidstva 27Ale obávám se provokace nepřítele, aby si jejich protivníci nemysleli,#h.: špatně nerozeznali / tj. nevykládali si aby neřekli: Naše ruka#dle var; TM: pl. se vyvýšila,#n : zvítězila nic z toho neudělal Hospodin. 28Jsou národem, kterému chybí#h.: zahynula; srv. Jr 18,18 rada,#n.: rádci; srv. Iz 40,13 není v něm rozumnost.#n.: nemají rozum; Abd 1,7; Př 18,2; 21,30; 28,16 29Kdyby byli moudří, pochopili by to,#n.: jednali by rozumně; Jr 10,21 / měli by úspěch porozuměli by svému konci.#n.: budoucnosti; v. 20 30Jak by mohl jeden pronásledovat tisíc a dva zahnat na útěk deset tisíc? Což to není tak, že#n.: Jedině že by jejich Skála je prodala, Hospodin je vydal? 31Vždyť jejich skála není jako naše Skála, jak soudí i naši nepřátelé. 32Vždyť jejich réva je ze sodomské révy, z gomorských polí. Jejich hrozny jsou jedovaté hrozny, mají trpká zrnka. 33Jejich víno je dračím#n.: hadím; Jr 51,34 jedem, krutým jedem kobry. 34Což to není u mě uchováno, zapečetěno v mých pokladnicích? 35Mně patří pomsta a odplata, v čase, kdy klopýtne jejich noha, neboť den jejich pohromy je blízko, to, co na ně má přijít,#h.: připravené věci pro něj si pospíší. 36Vždyť Hospodin zjedná právo svému lidu#n.: bude soudit svůj lid; He 10,31 a nad svými otroky pocítí lítost, když uvidí, že odešla jejich moc a nezůstal zadržovaný ani propuštěný.#n.: otrok / zajatý ani svobodný; srv. 1Kr 14,10p 37Řekne: Kde jsou jejich bohové, skála, v níž měli útočiště, 38kteří jedli tuk jejich obětí a pili víno jejich úliteb?#srv. (příbuzný h. výraz) Jr 7,18 Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám úkrytem.#HL; srv. (příb. h. výraz od kořene “skrýt”) 1S 19,2; Iz 16,4 (jiný kořen – od “utíkat”) ::Jr 17,17
39Nyní pohleďte, že já, já jsem#Iz 41,4; [v h. vyjádřeno – jako obvykle v nominální větě – os. zájmenem: on; srv. 4,35.39; 10,9, Jr 14,22; atd.] to, a není Bůh mimo mě.#h.: spolu se mnou Já nechávám zemřít#Iz 14,30; Oz 2,5; 9,16; n.: usmrcuji a oživuji, zdeptal jsem, já i uzdravím; není, kdo by vysvobodil z mé ruky. 40Vždyť pozvedám svou ruku#Gn 14,22p k nebesům a pravím: Jakože jsem živ navěky, 41když nabrousím svůj blýskavý meč a má ruka se chopí práva, odpovím pomstou svým protivníkům a těm, kdo mě nenávidí, odplatím. 42Opiji své šípy krví, když můj meč bude požírat maso, krví pobitých a zajatců, vlasatých vůdců nepřítele. 43Jásejte, národy, spolu s jeho lidem,#dle var neboť krev svých otroků pomstí a pomstou odplatí svým protivníkům, své zemi a svému lidu daruje smíření.
44Mojžíš šel a promluvil všechna slova této písně k#h.: do uší; 5,1; Sd 7,3; L 7,1 lidu, on i Jozue,#TM: Hóšea; jiné jméno pro téhož člověka – srv. Nu 13,8.16! syn Núnův. 45Když Mojžíš domluvil#h.: dokončil mluvení; Ex 34,33 všechna tato slova k celému Izraeli, 46řekl jim: Vezměte si k srdci všechna slova,#n.: Přiložte svá srdce ke všem slovům; Jb 1,8! (též bez předložky); Iz 41,22; Da 1,8 která vám dnes dosvědčuji a přikazujte svým synům, aby zachovávali a plnili všechna slova tohoto zákona. 47Vždyť to není pro#h.: od; srv. 1,17; 30,11! vás nicotná#n.: vedlejší; h.: prázdná věc, ale je to váš život; tímto způsobem prodloužíte dny v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili.
48Právě#h. výraz pův. znamenající kost (‘eṣem) označuje ve vazbě též: úplné ztotožnění :– právě; nejčastěji je výraz použit ve vazbě “právě v ten den” – Gn 7,13; Lv 23,21; Joz 5,11; Ez 40,1 + Ex 24,10 (jako samo nebe) v ten den Hospodin promluvil k Mojžíšovi:#[V Dt je tato vazba použita pouze zde; Nu 1,1p] 49Vystup do tohoto pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a podívej se na kenaanskou zemi, kterou dávám do vlastnictví synům Izraele. 50Na hoře, na kterou vystoupíš, zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, tak jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu, 51protože jste mi byli nevěrní uprostřed synů Izraele u Vod sváru#h.: Meriby; 33,8 v Kádeši v pustině Sinu, když jste nedosvědčili moji svatost uprostřed synů Izraele. 52Odtud uvidíš tu zemi, ale nevejdeš tam, do té země, kterou dávám synům Izraele.
Currently Selected:
Deuteronomium 32: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.